NEKONTROLOVANÝ PŘÍLIV MIGRANTŮ JE HROZBOU PRO CELOU EVROPU
Jako senátor jsem měl možnost zúčastnit se různých schůzek věnovaných problematice migrantů, mimo jiné i v sídle bruselského parlamentu, mám proto patrně podrobnější informace než většina občanů. Přesto podotýkám, že se jedná pouze o můj subjektivní názor, se kterým nemusí všichni souhlasit.
Evropou táhnou statisíce lidí, o nichž nikdo nic neví
Nekontrolovaný příliv migrantů je bezesporu největší krizí po druhé světové válce. Mám obavy, že Evropa už nikdy nebude taková jako dřív. Kardinální otázkou ovšem zůstává, zda máme tyto uprchlíky hromadně přijímat? Evropou totiž táhnou statisíce lidí, o nichž nikdo nic neví. Je vůbec reálné integrovat tyto jedince do naší společnosti? Osobně si myslím, že ne. Jedná se totiž o etnicky naprosto odlišnou skupinu, která vyznává úplně jiné hodnoty, navíc si musíme uvědomit, že názory, které tato komunita má, mohou být u části z nich extrémní. Proto jsem nabyl dojmu, že tato skupina se s naším obyvatelstvem prostě nemůže sžít.
A ještě jedna poznámka, která souvisí s přijímáním uprchlíků. Pokud chce někdo ze zahraničí v Česku studovat na vysoké škole, musí projít složitým administrativním procesem - jen vyřízení víz trvá měsíce. Paradoxně lze těmto zájemců o studium "poradit": Vykašlete se na vízum, řekněte, že jste běženci, získáte sociální pojištění a samozřejmě i právo na vzdělání. Jako běženci můžete přijít jen tak.
Evropská unie selhala nejednou, tentokrát nejvíc
Evropská unie je organizace, která problematiku uprchlíků nezvládla a zatím se chová tak, jako by každý, v jehož zemi panují nepokoje, měl automatické právo vstoupit na evropskou půdu. To ale není možné. Každá společnost musí mít právo svoje hranice chránit a kontrolovat. Pokud se tak nestane, bude ohrožen nejen schengenský prostor, ale bude ohrožena také samotná Evropská unie.
V souvislosti s ochranou hranic si dovolím použít příměr svého senátního kolegy: "Jestliže mám zahradu, tak si ji oplotím. Ne snad kvůli tomu, že nechci, aby tam někdo chodil. Rád příchozí přivítám, ale chci vědět, kdo se mi po zahradě pohybuje."
Hrozba pro všechny
Masový přiliv muslimů považuji za velkou hrozbu a bezpečnostní riziko pro všechny. Samozřejmě ne všichni uprchlíci jsou teroristé, ale bohužel v souvislosti s migrací k teroristickým útokům dochází. Je proto třeba, aby čeští zástupci mysleli na bezpečnost zejména vlastních obyvatel. Solidarita je sice důležitá, a osobně jsem všemi silami pro to, abychom finančně pomáhali zemím sužovaných válkou, ale nikoliv přijímáním uprchlíků.
Kromě bezpečnosti vidím v souvislosti s migranty velký problém v nástupu nacionalismu a extremismu. Mají-li totiž lidé pocit, že politici přehlížejí nebezpečí, které je reálné, potom půjdou tam, kde budou mít pocit, že jim někdo naslouchá. A podle posledních průzkumů, více než sedmdesát procent lidí má k migraci postoj velmi negativní. Případný nástup extremismu už bude potom jen těžko zvládnutelný a nelze vůbec předvídat, kam se může budoucí vývoj v Evropě ubírat.
Má uprchlická krize řešení?¨
Je otázkou, zda na řešení již není pozdě a je reálné ještě situaci zvládnout. Přesto bychom se o to měli pokusit. A já osobně bych začal tím, že nelegální překročení státní, respektive evropské hranice, musí být trestným činem, podle čehož se musejí chovat všechny evropské represivní složky. Porušování zákona prostě nesmí být tolerováno.
Za zajímavý názor považuji vyjádření polského ministra zahraničí, který řekl: "Uprchlickou krizi je třeba řešit tam, kde k ní došlo. Tedy v Sýrii. Vojenskou cestou, ale bez přímé účasti Evropy. Neumím si totiž představit, že Evropa pošle bojovat vlastní vojáky, zatímco statisíce uprchlíků budou sledovat, jak Evropané bojují za ně".
Vážení čtenáři, prvních sto dnů v Senátu je příležitostí k tomu, abych se s vámi podělil o své dojmy z práce, která pro mě byla – a vlastně stále je - nová a zavazující. Mohu říci, že obecně převládají zkušenosti a pocity kladné. Dokonce v mnoha ohledech předčily mé očekávání. V čem konkrétně? Pokusím se to rozebrat v následujících odstavcích:
Koalice zdravého rozumu
Když jsem nastupoval jako nový senátor, tak jsem měl obavy z toho, jaká bude v horní komoře parlamentu panovat politická kultura a nakolik budu muset hlasovat dle stranických direktiv. Jsem velmi rád, že i po více než třech měsících mohu potvrdit, že nikdo nikomu nebrání hlasovat dle vlastního přesvědčení. Těší mě, že jsme schopni napříč politickým spektrem diskutovat o tom, co je správné, a nikoliv posuzovat věci podle toho, zda jde o koaliční nebo opoziční návrh. A co se týká politické kultury, tak mě mile potěšilo, že se zde v převážné míře vedou politické diskuse bez vzájemného napadání a bez urážení politických konkurentů.
Je ale pravda, že to samé zřejmě neplatí pro jednání v poslanecké sněmovně. Což jsem mohl pozorovat, když jsem zde zastupoval senát při projednávání pozměňovacích návrhů v oblasti daní.
Které oblasti mám v Senátu na starosti?
Mám štěstí, že se mohu v senátu zabývat věcmi, které jsou mi profesně blízké. Jsem členem hospodářského výboru, kde mám na starosti daně. To znamená, že veškeré návrhy daňovýchzákonů, které přicházejí z poslanecké sněmovny, mám možnost projednat na hospodářském výboru s náměstkyní ministra financí a pokusit se prosadit věci, které jsou důležité. A zatím se to poměrně daří, například u daně z nabytí nemovitých věcí bylo přijato několik pozměňovacích návrhů.
Kromě členství v hospodářském výboru jsem měl ovšem zájem působit i v oblasti školství. Proto jsem se domluvil s předsedou senátního výboru pro vzdělávání, že se budu zúčastňovat jednání jejich výboru, zejména při projednávání školských zákonů, a budu tak moci uplatňovat své zkušenosti z působení ve středním, resp. vysokém školství.
Má senát smysl?
Samozřejmě ve veřejnosti se často diskutuje o tom, zda senát není pro náš politický systém zbytečný. Než jsem vstoupil do „vysoké politiky“, tak jsem tuto komoru Parlamentu ČR bral pouze jako ústavní pojistku demokracie. Ale po dosavadních zkušenostech rád zjišťuji, že jeho význam je daleko širší. Jak jsem se už zmínil, senát má právo předkládat pozměňovací návrhy. Například v oblasti DPH se podařilo zabránit zvyšování byrokracie pro malé podnikatele: místo měsíčního podávání kontrolního hlášení jej mohou fyzické osoby podávat jenom čtvrtletně.
A co znojemský region?
Jak jsem avizoval před volbami, rád bych znojemskému regionu pomohl v prosazování zajímavých projektů. Proto mám radost, že jsem zván nejen na oficiální akce, jako je otevírání náměstí, vyhlašování sportovců apod., ale že také za mnou přichází zástupci institucí s žádostí o pomoc. Samozřejmě nemohu nikdy nikomu závazně slíbit kladný výsledek, ale mohu slíbit, že udělám vše co bude v mých silách. Například ve Znojmě se již dlouho mluví o nutnosti vybudovat nový kvalitní a moderní bazén. Proto jsem se setkal se zástupci znojemského plavání, kteří mi dali potřebné informace a podklady. Jedná se o věc, které se bezprostředně dotýká nejen plavecké veřejnosti, ale všech Znojmáků. Proto budeme o této věci diskutovat s vedením města Znojma. Věřím, že budeme řešení hledat společně a že je také najdeme.
Den otevřených dveří
To jsou základní myšlenky, o které jsem se s vámi chtěl podělit. Určitě však máte také vlastní dobré nápady a návrhy, případné i své problémy. V takovém případě je nejlepší osobní setkání. Rád bych tedy pozval všechny zájemce na návštěvu do své senátorské kanceláře, která je na Zámečnické ulici ve Znojmě.
Den otevřených dveří se uskuteční v pátek 6. března od 16 hodin. Zájemci budou mít možnost se dozvědět, co je zajímá o práci senátora, ale také diskutovat o věcech, které je trápí a které by chtěli ve spolupráci se mnou řešit. Pokud vás to zajímá, budu vás informovat také o tom, jaké aktivity připravuji v následujícím období.
Těším se na setkání s Vámi.
Pavel Štohl,
senátor
Uplynul více než měsíc od mého zvolení do horní parlamentní komory, takže se chci podělit o své první zkušenosti a poznatky. Nehodlám vás zahlcovat zbytečnými detaily o své práci v Senátu, proto vás nadále budu informovat podle aktuální potřeby, což znamená nikoli pravidelně.
Dovolte mi, abych ještě jednou poděkoval všem, díky kterým jsem se stal na následujících šest let senátorem za obvod Znojmo. Je to pro mě obrovský závazek a budu se snažit, abych naplnil vaše očekávání. Už teď vám ale mohu slíbit, že moje nasazení v ústavní funkci bude stejně intenzivní jako v dosavadní práci. Na nový režim práce si postupně zvykám. Co je ale přitom podstatné - chci zůstat nohama na zemi. A tedy - jak mi všichni kamarádi radí - nezměnit se. Zatím se spíše rozkoukávám, musím si vytvořit jakýsi jízdní řád a posbírat informace, co a jak dělat.
Jednou z prvních věcí je zřízení mé senátorské kanceláře, kde se chci setkávat s občany, tedy s vámi. Kancelář jsme otevřeli minulý týden přímo v centru Znojma v Zámečnické ulici. Navíc, pokud nebudu v Praze na zasedání, můžete si se mnou kdykoliv domluvit schůzku prostřednictvím mých asistentů. Jak jsem sliboval v předvolebním programu, v příštích šesti letech se chci věnovat práci pro celý náš region. Proto v následujících měsících plánuji spojit se starosty znojemských obcí. Oni samozřejmě nejlépe znají konkrétní problémy. Ale setkat se chci také se zástupci místních podniků a firem.
Neodmítnu žádný rozumný podnět a nabídku v komunikaci při práci pro Znojemsko. Zkusme tedy společnými silami řešit problémy našeho regionu.
Velmi mile mě překvapila atmosféra v horní komoře. Doposud jsem žádnou nevraživost mezi reprezentanty jednotlivých politických stran nezaregistroval. Jak mi sdělili zkušenější kolegové, v horní parlamentní komoře se nehraje na koalici a opozici, to patří spíš do poslanecké sněmovny. Navíc již na prvních zasedáních senátorského klubu se nám potvrdilo, že hlasovat budeme opravdu výhradně podle svého vlastního úsudku, bez jakéhokoli politického tlaku na kolektivní hlasování. Pracovat budu v hospodářském výboru. Nejprve bylo pro mě trochu zklamání, že jsem nebyl zařazen do výboru pro vzdělávání, kde jsem viděl své místo. Ale nakonec jsem zjistil, že moje pozice v hospodářském výboru by nemusela být vůbec zanedbatelná.
Chci se zde totiž zaměřit na daně. A protože jsem v Senátu v současné době jediný daňový poradce (a k tomu mám mezi daňovými poradci i spoustu kolegů, kamarádů), věřím, že jsem schopen věcně přispět k správnému nastavení daňových zákonů. Nedá mi to, abych se nezmínil o v současné době velmi diskutované otázce, jež se týká platů ústavních činitelů. V první řadě musím říct, že je nešťastné, že zákonodárci by měli rozhodovat o výši svých příjmů sami.
Daleko spravedlivější by bylo, pokud by základem pro jejich výpočet byl například průměrný plat ve veřejné správě. Od něho by se pak každý rok plat ústavních činitelů odvíjel. A pokud jde o konkrétní částku diskutovaného navýšení, osobně se přikláním k názoru pana premiéra, že zvýšení platu by mělo být maximálně o 3,5%. Tedy o stejné procento, jaké bude přidáno pracovníkům ve veřejném sektoru.
V současné době avizované navýšení o osm tisíc korun je dle mého názoru špatné a těžko obhajitelné. Takové peníze pro spoustu lidí v našem regionu znamenají měsíční příjem. Domnívám se navíc, že by se při stanovení výše odměny poslance nebo senátora měl zohlednit skutečný výkon. Je pouze otázkou, zda by se měl určovat podle docházky nebo podle počtu navržených zákonů, případně podle nějakého jiného ukazatele. Na závěr mi dovolte osobní přání. Blíží se čas Vánoc a já vám chci popřát, abyste adventní čas prožili v klidu, pohodě a bez stresů. Abychom se v této slavnostní chvíli zklidnili, zapomněli na celoroční shon. Místo shánění více či méně potřebných věcí po obchodech si Advent hezky užijme společně s rodinou, přáteli, známými.
Přeji vám všem příjemný zbytek letošního roku a krásné blížící se vánoční svátky.
PAVEL ŠTOHL senátor
